Záludnost poranění sleziny u dětí

V případě rozvoje příznaků šokového stavu je nutné bránit dalšímu rozvoji šoku a zajistit bezprostřední transport do nemocnice nejlépe formou RLP. Čím dříve je zahájeno léčení, tím vyšší je naděje na úspěch léčby.

Zatímco diagnózna jednodobého poranění sleziny bývá zřejmá, u dvoudobého poranění je důležité najít souvislost mezi současnými potížemi a nedávným úrazem. Ultrazvukové vyšetření břicha nejlépe potvrdí nebo vyloučí diagnózu lékaře po základním laboratorním vyšetření. Někdy je výhodnější CT břicha, které se ostatně u podezření na poranění dutiny břišní provádí rutinně.

U případů, kdy je přítomen jen malý krevní výron a pouzdro sleziny je nepoškozeno se postupuje konzervativně – postačuje klid a sledování na lůžku v rámci hospitalizace. Pacient je opakovaně kontrolován lékařem, ultrazvukem je sledován vývoj krevního výronu. Při postupném vstřebávání a zmenšování krevního výronu může být pacient za několik dnů uzdraven a bez operace propuštěn domů.

Při rozsáhlejším natržení či roztržení sleziny je léčba primárně chirurgická. Při klasické břišní operaci se trhlina zaceluje speciálním tkáňovým lepidlem, nebo se slezina dle stupně poškození částečně či kompletně odstraňuje.

Lidské tělo je tak dokonalé, že se dokáže se ztrátou sleziny samo vyrovnat. Po ztrátě sleziny totiž přebírají její funkci jiné orgány, které ji dokážou téměř plně nahradit. Zajímavostí z medicínského pohledu je fakt, že člověk po ztrátě sleziny se může klidně stát dárcem krve.