Přiměřený příjem tekutin

Životodárná voda tvoří převážnou část objemu i hmotnosti lidského těla. Dostatek pitné vody je podmínkou pro správný chod celého organizmu (pitný režim). Stejně důležitý je přiměřený poměr mezi množstvím pitné vody, solí a minerálů.

  • iAutor: Jaroslav Pavelka
  • iDatum vytvoření: 17. února 2010
 

i Ledviny tvoří velké množství prvotní moči (primární moč, primitivní moč), kterou následně mnohonásobně (asi 60krát) zahušťují. V případě nedostatku tekutin šetří tělo vodu dalším zahušťováním moči. To je pro ledviny velmi zatěžující a náročný proces. Proto dostatek tekutin ledviny šetří a naopak nedostatek tekutin ledviny velmi namáhá.

Typy pitné vody v přírodě

V přírodě se vyskytují čtyři typy pitné vody. Liší se čistotou a mohou mít vliv na zdraví.

Dešťová (měkká) voda
Neobsahuje žádné soli ani minerály.
Je značně znečištěna — v každé kapce vody jsou různé nečistoty, částečky prachu nebo pylová zrnka.
Pramenitá voda
Vyvěrá z určité hloubky země a je velmi vhodná pro trvalé pití.
Jak dešťová voda prosakuje z povrchu země propustnými vrstvami horniny, zbavuje se nečistot. Při prostupu různými horninami se v ní rozpouštějí soli a minerální látky.
Tvrdá voda
Obsahuje více minerálů.
Ačkoliv minerální látky z tvrdé vody zanášejí trubky, varnou konvici nebo pračku, lidskému organizmu nikterak neškodí.
Minerální voda
Má ještě vyšší, přesně daný obsah minerálů (popsáno na vinětě).
Taková voda bývá označována jako lázeňská a předpokládá se její blahodárný vliv na lidský organizmus v limitovaném množství.

Zdravá voda

Některé minerální látky rozpuštěné ve vodě mohou za určitých podmínek působit blahodárně na konkrétního člověka. Pití vody z určitého pramene (léčivá voda, zázračný pramen, léčivá studánka) může tedy skutečně někomu zlepšit zdravotní stav.

Je logické, že se obsah minerálů ve vodě bude lišit podle umístění vrtu, pramene nebo studánky. Všechny minerální látky z vody se však nevstřebávají. Vstřebávání minerálů je vázáno na jiné složité procesy v průběhu trávení a většina jich projde zažívacím traktem bez užitku.

i Vodu s vysokým obsahem minerálů je pro organizmus obtížné vstřebat. Proto není vhodné dlouhodobé pití pouze minerálních vod.

Nesprávný příjem tekutin

Dlouhodobým pitím pouze dešťové nebo destilované (měkké) vody vznikne naprostý nedostatek minerálů a solí. Naopak dlouhodobým pitím pouze silně minerálních vod dojde k odvodnění organizmu (dehydratace) podobně jako při přesolování jídel.

Ledviny pro tvorbu moči potřebují sůl (různé solné ionty). Nedostatek solí může vést k otravě vodou, obzvláště v kombinaci s pocením, kdy dochází k dalším ztrátám solí potem.

Zvýšená slanost krve komplikuje tvorbu primární moči. Zvláštní hormon tvořený v ledvinách pak zvyšuje krevní tlak, aby ledviny byly schopny složitě alespoň nějakou moč tvořit.

i Pivo je z tohoto pohledu svým složením pro tělo přirozené (téměř izotonický nápoj). Pití piva tedy nezatěžuje organizmus ani nedostatkem ani nadbytkem vody. Proto je možné vypít jakékoli množství piva (limitováno množstvím alkoholu) a jen průběžně chodit močit.

Původně pitná voda může být znečištěna (kontaminována) různými mikroorganizmy nebo dusíkatými látkami, neprochází-li dostatečně silnou propustnou vrstvou horniny (většinou povrchová voda). Pití takové vody způsobuje různé choroby, např. choleru nebo salmonelózu.

Nedostatek vody zatěžuje organizmus

  1. Zvyšování koncentrace moči je prvním krokem organizmu k šetření vody v případě jejího nedostatku. V příliš koncentrované moči se snadněji tvoří močové kameny.
  2. Následuje zahušťování krve (souběžně se zahušťováním mezibuněčné i nitrobuněčné tekutiny). Hustší krev navíc hůře proudí krevními vlásečnicemi a snadněji může dojít k trombóze, srdečnímu infarktu nebo k mozkové mrtvici.
  3. Zahušťují se i ostatní tělní tekutiny, jako jsou trávicí šťávy včetně slin, žaludeční a pankreatické šťávy a žluč. To navíc zvyšuje pravděpodobnost tvorby žlučových kamenů.
  4. V případě dostatečného nebo nadměrného tepla se dehydrovaný člověk přestává potit a je ohrožen přehřátím organizmu (horečkou).

Dohled nad příjmem tekutin

Staří nebo nemocní lidé a malé děti potřebují dohled nad příjmem tekutin. Zdravý a silný organizmus má obrovské rezervy, je schopen vydržet zátěž nedostatku tekutin. Hůře je na tom organizmus oslabený jinou chorobou nebo věkem, kde se komplikace projeví mnohem dříve.

Starší člověk nepije proto, aby nemusel chodit močit. Žízeň si starý člověk dobře neuvědomuje, a má pocit, že nemusí téměř pít. Starého člověka je třeba do pití nutit. První známkou nedostatku tekutin je sytě červený jazyk.

U malého dítěte je rovněž třeba sledovat přísun tekutin. Známkou nedostatku tekutin (dehydratace) je přetrvávání kožní řasy. Kožní řasa je zvrásnění kůže na bříšku vytvořené dvěma prsty (lehkým štípnutím). Po uvolnění musí kožní řasa ihned zmizet – pak je hydratace v pořádku. U dehydrovaného dítěte kožní řasa mizí pomaleji.

Článek odpovídá na následující otázky

Cílem tohoto článku je srozumitelně odpovědět na následující otázky. Kliknutím na tlačítko můžete vyjádřit svůj názor, jak se mu to podařilo. Pořadí otázek odpovídá pořadí jednotlivých částí textu článku.

  1. Proč nedostatek tekutin namáhá ledviny?
  2. Čím se liší měkká a minerální voda?
  3. Jaká voda je vhodná na trvalé pití?
  4. Proč není vhodné trvalé pití pouze minerálních vod?
  5. Čím je způsobena otrava vodou?
  6. Proč staří lidé málo pijí?
  • iAutor: Jaroslav Pavelka
  • iDatum vytvoření: 17. února 2010

Přispějte na tento web

Víte, že Pralék je nevýdělečnou aktivitou autora? Jakýmkoli finančním příspěvkem podpoříte rozvoj Praléku.

Související články

Článek ve svém textu odkazuje následující zdroje (v uvedeném pořadí). Zdroje danou problematiku rozvádějí či zmiňují v dalších souvislostech.

Stravovací návyky a trávicí systém
1. září 2009
izdravý životní stylistrava-zažíváníižlázaižlučníkižaludekibřichoitekutiny
Stravovací návyky a trávicí systém
Zdravý člověk má obrovské rezervy, může jíst a pít kdykoli a cokoli a trávení nevnímá. V případě vyčerpání rezerv a pocitu potíží v souvislosti s jídlem je třeba pátrat ve stravovacích návycích dříve, než začít užívat léky podporující trávení.
Stravovací návyky a trávicí systém, /zdrave_traveni
Normální tělesná teplota, horečka, podchlazení
2. října 2008
iteplotaiprochlazeníipřehřátíipoceníinevolnostitočení hlavyitekutinyimočimikroorganizmy
Normální tělesná teplota, horečka, podchlazení
Tělesná teplota se mění podle fyzické aktivity organizmu. Stoupá nebo klesá vlivem zevního prostředí a stoupá při některých onemocněních.
Normální tělesná teplota, horečka, podchlazení, /teplota
Měření a vyhodnocení krevního tlaku
27. března 2008
isrdceicévyikreviprevenceizdravý životní stylitlakoměritočení hlavy
Měření a vyhodnocení krevního tlaku
Opakovaně naměřené hodnoty krevního tlaku se liší. Závisí nejen na zdravotním stavu, ale i na podmínkách měření.
Měření a vyhodnocení krevního tlaku, /krevni_tlak
Bakterie jako pomocník a nepřítel člověka
16. června 2008
imikroorganizmyiantibiotikaizánětikrevihygienainevolnostizvracení
Bakterie jako pomocník a nepřítel člověka
Bakterie a celé bakteriální kmeny jsou pro lidské tělo prospěšné, pokud se vyskytují na příslušných místech. Jakmile se však dostanou, kam nepatří, mohou způsobit nemoc. Přirozená bakteriální flóra bývá vždy narušena užíváním antibiotik.
Bakterie jako pomocník a nepřítel člověka, /bakterie
Močové kameny a ledvinová kolika
13. srpna 2008
iledvinyimočikolikaiprevenceineúrazovéikrváceníizvraceníizánět
Močové kameny a ledvinová kolika
V močovém ústrojí mohou vzniknout kameny. Tlakem moči a prodíráním se kamenu močovodem pak může vzniknout ledvinová kolika.
Močové kameny a ledvinová kolika, /mocove_kameny
Rozpoznání a závažnost srdečního infarktu
12. května 2008
isrdceikreviporucha vědomíicévyicukrovkaiprevenceibřicho
Rozpoznání a závažnost srdečního infarktu
Srdeční infarkt neboli infarkt myokardu (česky záhať srdečního svalu) patří mezi civilizační choroby. Rozpoznání infarktu a bezodkladné zahájení masáže srdce zachrání život. Včasné další léčení může vrátit pacienta do plného zdraví.
Rozpoznání a závažnost srdečního infarktu, /srdecni_infarkt
Cévní mozková příhoda
5. července 2008
iinfarkticévyikrevimozek-nervyipoceníinevolnostizvraceníiporucha vědomíisrdce
Cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda (také mrtvice, iktus či mozkový infarkt) je způsobena nedokrvením části mozku z důvodu zúžení nebo ucpání cév vyživujících mozek. Může se také jednat o prokrvácení části mozku z důvodu prasknutí nemocné cévy. Záludnost CMP spočívá v nenápadnosti nástupu a v jejím pozvolném a nebolestivém rozvoji.
Cévní mozková příhoda, /mrtvice
Prevence a léčba žlučových kamenů
9. listopadu 2007
ižlučníkibřichoiříháníizvraceníistrava-zažíváníiprevenceizánětistrach
Prevence a léčba žlučových kamenů
Žlučové kameny vznikají špatnými stravovacími návyky – zejména zapíjením jídla vodou. Operace žlučníku tvorbu dalších žlučových kamenů nezastaví. Jejich tvorbě zamezí až změna stravovacích návyků.
Prevence a léčba žlučových kamenů, /zlucove_kameny

Nová elektronická kniha

Chystáme se vydat e-book se články tohoto webu. Získáte tím všechny články autora do své oblíbené čtečky. Koupí e-booku navíc podpoříte autora a další rozvoj tohoto webu.

  1. iE-book pro všechny druhy čteček plus formát PDF.
  2. iAutomatické aktualizace a přidávání nových článků!
  3. iZajímá Vás e-book?