Péče o zevní zvukovod

Zdravému uchu voda nevadí. Při potápění, koupání, sprchování nebo při prudkém dešti běžně voda vniká do zevního zvukovodu. Následně většina vody vyteče. Zbytku nevyteklé vody je dobré se zbavit. K jejímu odstranění nejlépe slouží ušní štětička (k tomu účelu vyrobená).

i Voda se do zvukovodu dostává nejen lidem, ale i zvířatům. Některá zvířata se zbavují nečistot a zbytků vody ze zvukovodů prudkým třesením hlavou – pomocí odstředivé síly. Přítomnost vody ve zvukovodu je tedy přirozená.

Působí-li voda ve zvukovodu potíže, nejčastější příčinou bývá cerumen. Voda do zaneseného zvukovodu může proniknout a zvukovod dráždit. Voda pak může způsobit nebo zhoršit bolestivost znečištěného zvukovodu. Někdy může voda částečně naplnit dutiny ve znečištěném zvukovodu a při pohybu hlavou způsobovat různé zvuky a nepříjemné pocity (jako kdyby byl v uchu hmyz).

i Obzvláště při nocování ve volné přírodě může mírný déšť nebo jen ranní rosa způsobit ve znečištěném zvukovodu bolesti, zvuky nebo jiné potíže. To vysvětluje vznik historek o přítomnosti hmyzu ve zvukovodu. Ne náhodou se škvor v mnoha krajích přezdívá „ušák“ nebo „uchavec“. Ve skutečnosti jakýkoli hmyz vleze do ucha pouze omylem a velmi neochotně.

Voda do zvukovodu nesmí jedině v případě onemocnění zvukovodu nebo bubínku (například po proděravění ušního bubínku). Častým problémem uší je svědění způsobené plísní.